07. 06. 2007 - křest CD Arnošta Frauenberga "Rozednívání"
Konečně!
Arnošt natočil, dotočil a vydal své dlouho očekávané CD. Je na něm spousta všelijakých hostů a bude se asi dost problematicky někdy hrát naživo na koncertu, ale je pěkné, jen co je pravda. Arnošt už s předstihem hlásil, že chce křtít také v Lomnici, kde mu vždy pšenka kvetla a po malých dohadech, kde koncert uspořádat, padla volba na Aion music club. Z nejrůznějších důvodů má tento klub spoustu odpůrců (nebudeme zde polemizovat, jestli oprávněně či ne), ale odehrálo se tu spousta důležitých a zajímavých momentů kolem muziky. Každopádně díky majiteli, který nám umožnil tento koncert dát dohromady. Arnošt si jako hosta přivezl Slávka Janouška, Rachot Banda obstarala úvod multimediální interpretací slavné Arnoštovy písně Berušky a předáním daru v podobě loutky s kytarou ne nepodobné jistému A.F.
A už to frčelo.
V okamžiku, kdy došlo na nezbytný šampus, se jako překvapení "zjevil" Vlasta Redl a taky přihodil pár darů a písní. Třešnička na slavnostním dortu.
Na úplný závěr pánové zvládli společně Galánečku, i když Arnošt je v podezření, že moc slova neznal :o)
Lomnice nezklamala, lidí přišlo málo (ale těch 35 si to užilo a Arnošt taky neprotestoval). Trochu nám to kazilo vědomí, že spousta poplácavačů po rameni raději zůstala doma a koukala na další díl toho či onoho seriálu, ale co už. Předchozí věta je jen naše doměnka nepodložená fakty...
Po nezbytném podepisování nového CD se některým účastníkům zájezdu moc domů nechtělo, ale to už je jiná kapitola... Další postřehy a fotky hledejte na Arnoštově webu www.arnost.zde.cz
20. 01. 2007 - Co s načatým večerem...
... aneb "komponovaný zábavný pořad" pořádaný divadelníky z Nové Vsi. Velká neznámá, ale dopadlo to dobře. Mažoretky, scénky, módní přehlídka, ABBA, Boney-M... a my :o)

 

27. 12. 2006 - tradiční Vánoční rachocení na Ploužnici
To je fakt děs, jak to letí... akorát, že letos totálně beze sněhu, ale o to příjemněji a útulněji v hospůdce "U Vaňků" na Ploužnici. Sešlo se relativně hodně lidí (určitě přes 30), dorazili i někteří, kteří napravovali delší absenci, páliví utopenci, špíček a písničky. My si to užili a opět jse utvrdili v tom, že pro lidi sice hrajeme rádia máme je rádi, ale zvládáme to v pohodě i bez nich. A konečně (!!!) se nám podařilo udělat pořádnou a použitelnou společnou kapelní fotku - viz naše PF 2007. Něco málo z foťáku dodal Honza Třešňák - díky - jeho FOTO ZDE

 

25. 11. 2006 - 5. koncert na "G" s hosty. Motto:Kdo ví, jak to všechno bude...
Ani jsme netušili, jak trefné jsme dali motto :o) FOTO ZDE Bylo to zajímavé...

*Ve čtvrtek (týden před koncertem) Rachot Banda z obavy před úplným fiaskem raději zavelela do hospody ke společnému sezpívání. Proběhlo to v klidu a pohodě, stejně se nejspíš nic nového nenaučíme. A v pátek ráno (týden před koncertem) Mrcovi zazvonil mobil a ozvalo se:"Tak jsme tu, kde sú kl'úče od pensionu?" Rozespalý Mrca odvětil, že to byl blbý fór a zavěsil. Jenže fór to nebyl, slovenští Wandráci se spletli a přijeli o týden dřív. Když Mrca procitnul a došlo mu, hned volal kapelníkovi.
Ten našel ráno po zapnutí mobilu 7 zameškaných hovorů a Mrcovu otázku: Nepůjdem si dnes někam zahrát? Někoho ti předám... No servus, Yankee..." A dopr....
Po studené sprše nezbylo, než se začít rychle smát a překotně vymýšlet a přemýšlet, jaké jsou k dispozici varianty na ten správný datum.

* V pátek večer (týden před koncertem) jsme narychlo společně obsadili hospodu na Košově, kde i bez nás bylo dost narváno, a pokusili se přepít a přezpívat jak hlučnou hospodu, tak obavy z toho, jak to asi bez Slováků dopadne za týden na 5. výročním "G" koncertu. Ještě jsme rychle volali do Prahy Panelákové fotry, jestli náhodou taky nejedou na špatný termín. Ti měli naštěstí křížek na správné stránce kalendáře a vesele se naší situací bavili :o) Na poslední chvíli jsme i domluvili náhradní kapelu Naboso z Rokytnice, kteří byli tak hodní a slíbili, že budou v pohotovosti. Díky.
Nezbylo, než čekat, jak dopadnou Bardejováci doma a jestli znovu po týdnu přijedou. Tedy, jestli je pustí manželky, tchýně a psi.

* Sobota a neděle (týden před koncertem) proplula v klidu, přeci jen jsme každý měli už svůj program a nebyl čas na další společné muzicírování.

* Ve středu (3 dny do koncertu) kluci potvrdili, že přijedou. Oddechlo si hodně lidí, náhradní kapela pro tentokrát odvolána.

* V pátek (1 den do koncertu) jsme vyrazili na tradiční soustředění do Kdanic, Mrca ještě k tomu opožděně slavil narozeniny, bylo celkem jasné, že to bude náročné. Ale co hlavně - přijeli i Wandráci :o) Podle jejich výpovědí to pro ně byl nejhorší týden v jejich životě – celý Bardejov i baby doma se jim smály a tak byli rádi, že jsou znovu v Čechách. Jo, všude dobře, u nás nejlíp.

* V sobotu (den koncertu) stavěcí četa bravurně postavila pódium a nachystala vše potřebné. Láďa Hurt dokonce dovezl tankovou maskovací síť, s jejíž nadměrnou velikostí jsme se trochu prali, ale nakonec byla “hudební jeskyně” zdárně dokončena, nasvícena, nakamerována a ozvučena.
Jdeme na to.
“Mohli jsme Vám tady zahrát krásné vánoční hraní. Prd...”
Rachot Banda zahrála jakž takž (umíme to lépe...) a předhodili jsme plnému sálu naše překvapení – Panelákoví fotři. Opět jsme měli velké štestí s výběrem “nevyzkoušeného a neposlechnutého” hosta, lidi i muzikanti se bavili. Nedá se to moc popsat, musí se to vidět a slyšet. Výborný výkon, dělat takovouhle srandu s vážnou tváří je fakt umění, klobouk dolů, pánové.  Nezvučil nikdo jiný než Jirka Horáček, naše jistota, který se nenechal zaskočit množstvím a rozmanitostí nástrojů pány dovezených.
Dočkali se i Wandráci a ve světle ramp mohli zahrát svůj přes týden připravený repertoir.
Padlo mnoho “jablíček”, přesněji – byla vypita všechna, co byla v hospodě skladem. Poděkování patří i obsluze a panu Fajxovi, toliko majiteli Géčka, který nám opět ve všem vyšel v ústrety.

* V neděli (následující noc po koncertu) v ospalých nočních hodinách zvukař už zaslouženě mířil k domovu, když bar ještě mohutně hučel a osamělý nocležník unaveně ulehl na pódiu s kytarou pod hlavou...
Hodnoceno s odstupem – byl to podle všeho nejpovedenejší koncert.
Snad jen s jednou, zato podstatnou vadou – poprvé v historii výročních koncertů Rachot Bandy NENAPADL SNÍH !

 

19. 11. 2005 - 4. koncert na "G" s hosty. Motto:Volte RB, nic Vám neslíbíme a myslíme to upřímně.
Paměti čtěte a sem se mi dívejte na FOTO

Letos jsme si pozvali přesilu slovenských muzikantů, přesily se nabáli a na množství nehleděli. A rovnou jsme se s nimi jeli v pátek soustředit do Kdanic maje na paměti loňský "dopad" v podobě nazelenalých muzikantů při sobotním koncertu...
Soustředění tentokrát probíhalo zcela korektně, pila se především hruškovice, tedy alespoň do té chvle, než došla (???), pak už se vzpomínky jednotlivých aktérů mírně rozcházejí. Ten pil to a ten zas tohle - a všichni dohromady zpívali jsme dost. Kluci přijeli dohromady jednou dodávkou s najatým řidičem, takže už řádně rozjetí, i když - po cestě měli nehodu, když do nich kdosi narazil kousek za hranicemi, a ten kdosi potom jaksi odjel pryč bez zastavení. Když už to vypadalo, že smůla, potkali ho znovu náhodou kdesi u Olomóca a po vzoru Kobry 11 ho zastavili. Nyní si dovolím citovat: "Kedže sa naňho vyvalilo 6 opitých Slovákou...všetko podpísal..." Dopadlo to dobře a chlapci dorazili do "vily"v Kdanicích živí, řádně v obličeji označení příslušným logem přiblblé trapnelity šou (kterou stejně všichni sledují), opitý a zdraví.
Zpátky k soustředění. Hrál kdo chtěl a jak chtěl, abychom nakonec skončili u Beatles a Redla. Zajímavá kombinace. Ovšem co nás fakt dostalo byl zpívaný doslovný slovenský překlad písní Slzy tvý mámy šedivý a Podvod. Obzvláště šarišský Nedvěd je výborný.
V sobotu dopoledne bylo potřeba znovu po roce postavit pódium na "G", zlepšujeme se. Pódium už máme vlastně dokonalé, ale zlepšovat je určitě co, letos jsme zkusili barevnou světelnou rampu. Taky promítání muzikantů v akci na plátno už má kapelní kinoočko Láďa Hurt v malíčku.
Navečer postavit aparaturu, opět výborně zvučil vyzkoušený Jirka Horáček, smontovat bicí, což není jen tak :o) a už se začíná. Hospoda opět plná, což nás moc těší, ale letos si dali lidi dost na čas, než se zvedli k tancování. Rachot Banda zahrála jak nejlíp uměla (a povidlo se), po nás navrátivší se Arnošt Frauenberg, který si odskočil od čerstvých otcovských radovánek. K němu se váže snad nejlepší hláška celého večera, která zazněla až po skončení celé akce z úst jednoho diváka - ten písničkář se ale od loňska strašně zlepšil ve hře na kytaru. Pointa pro neznalce - loni hrál Michal Knébl a ten vskutku kytaru používá poněkud netradičním způsobem. Doliňáci letos zahráli na slovensko-šarišsko-cikánsko-ruskou lidovou notečku a lidi se konečně zvedli. No a potom nastoupili Helenine oči, náš tajný trumf z Prešova, od kterého jsme očekávali...očekávali...no, my se těšili na jejich výbornou muziku ve stylu folk-eskymopunk (tak by totiž podle nich punk hráli Eskymáci) a bylo nám celkem jedno, jak to vezmou lidi. Nejtvrdší písně nezazněly a až na pár vyděšených bručounů si je kluci jednoznačně získali. Trim sebe teho šaleneho psa znělo celou hospodou, jak taky jinak. Na závěr nešlo nepřidat Honzu Nedvěda a jeho Šarišský podvod.VIDEO ZDE.(formát wmv, 642kB)
Dohrávala opět Rachot Banda, leč kdo se těšil, že se popaří až do svítání jako loni byl zklamán. Kluci totiž po vzoru velkých zahraničních umělců :o) "naskákali" do dodávky a ještě v noci se vydali na několikahodinovou cestu zpět a tak večer skončil. Ale v nejlepším se má přestat, tak co.
Díky všem, kdo se na akci podílel, i díky obsluze hospody a laskavosti majitele pana Fajxe, se zadařilo.
A za rok? Težko říct, takhle z hlavy...

P.S. Vskutku originální pohled na věc zpoza hranic hledejte na www.hel.sk/lomnica.htm

 

16. 10. 2004 - Johnie Walker Band slavili své 10tiny - U Bernarda v Semilech
A u toho jsme nemohli chybět. Teda mohli, ale byli jsme pozváni, abychom přispěli svým hraním, což jsme rádi přijali. A aby toho nebylo málo, oslavenci si pozvali na pomoc ještě kapelu krásné ocenění jsme dostaliFOUS z Jablonečku. Úplně nově otevřená další místnost v už tak obrovské hospodě U Bernarda smrděla novotou (natřené trámy a lepidlo pod kobercem byly ještě mokré), ale rychle se zaplnila hlavně fan klubem JWB a mohlo se začít.
Hrálo se, pělo i tančilo (pozn. kapelníka-RB tentokrát hrála jak z praku, díky) a samozřejmě se rozdávaly dárky. Lahví whisky JW se sešlo hned několik, oslavencům bude chvíli trvat, než se podívají na dna těchto lahví, všichni muzikanti zasejc dostali čepice s výšivkou JWB. RB přispěla troškou do mlýna v podobě vlastnoručně psaného přání od skupiny COP, kterážto je u JWB velmi, ale opravdu velmi oblíbená, takže COP hraje hned několik jejich písniček. Nebo je to obráceně?
Bohužel byl neplánovaně rozbitý projektor a my nemohli promítnout náš další "dar" - unikátní videozáznam usvědčující JWB z tajné spolupráce s nejmenovaným slovenským bubeníkem. Je otázkou, zda z této konspirativní spolupráce vzniknou nějaké oficiální nahrávky. Každopádně tvrzení pánů z kapely, že bicí do této muziky nepatří, je tímto záznamem značně zpochybněno. Co na to TV NOVA? Rachot Banda křičí: ZNOVA!
My jsme zase dostali krásné uznání jako ještě dodatečnou "narážku" na Petrovo nezpívání v Bardejově. Podrobnosti si můžete přečíst o pár řádků níže. Konec zvonec.

 

12. 06. 2004 - Country festival Bardejov 2004
Po roční odmlce jsme opět vyrazili do Bardejova. PODROBNOSTI A PAMĚTI ZDE

 

22. 05. 2004 - Bezděčínská pouť - Bezděčín
zmrzlí muzikantiPo roční odmlce se znovu uskutečnila Bezděčínská pouť. Rok pauzy byl znát hlavně na počtu příchozích, ale i přes menší počet lidí se nedá říct, že to bylo nepovedené. Kvůli problémům s termínem jsme nemohli slíbit hraní, což nás sice mrzelo, ale tak už to někdy chodí. Operativně jsme za sebe domluvili Johnie Walker Band (to je ale překvapení...), leč trampoty tím zdaleka neskončily. Týden před poutí byl houslista vybourán na motorce (a se sešroubovaným zápěstím a dolámanými žebry se hraje blbě) a Mirek coby zvukař onemocněl... Nakonec JWB odehráli večer ve třech (a šlo jim to dobře) a ani apartura pod rukama náhradního zvukaře (Yankee zvučil sám poprvé) neselhala a hrála. Tradičně vynikající dršťkovka, gulášek a koláče od Lásků byly vlastně už jen jakási třešnička na dortu :o) Zdá se až neuveřitelné, že Láskovi 20.06. oslaví 40 let společného života !!! Zíráme v němé závisti a těšíme se na další hraní. ALE PŘÍŠTĚ ZATOPIT, PROSÍM!
A ráno padaly kroupy.

 

11. 04. 2004 - Velikonoce , hospoda v Tuhani
Velikonoční klasika, k Tuhani není moc co dodávat, snad jen ty obalované olomócké kdyby se podařili... Tentokrát po delší době nebyla hospoda narvaná, což absolutně navadilo - pozpívali jsme si komorně a došlo i na folkovky, které nejde přeřvávat. Z hospody se dom a ráno na koledu moc nechtělo.

 

28. 02. 2004 - Obříství, místní Sokolovnička
No, popravdě, to tu ještě asi nebylo - Rachot Banda byla koupena jako dárek pro oslavence. Konečně, proč ne... a nakonec se z toho vyklubalo jedno z nejlepších hraní za hóóódně dlouhou dobu. Bezva lidi = bezva atmosféra, žádný spěch a stres. Aparát fungoval, pavouky jsme vyhnali, navíc po dlouhé době AKUSTICKÝ sálek, co víc si může muzikant přát. A živýho barmana, co hází lahve skoro až do stropu (a nerozbíjí) jsme taky ještě neviděli :o) Jo, slamáci vyrazili na výlet.

 
13. 02. 2004 - Jičín, hospoda U Našich
Za účelem poznání další hudební hospody jsme vyrazili tentokrát do Jičína. Trochu zastrčený lokál kousek od náměstí, ale v Jičíně prý "bašta" muzikantů. Údajně se tu hraje každou sobotu, tak jsme pro jistotu vyjeli v pátek... Původně jsme jen hledali hospodu, kde si můžeme v novém roce poprvé sednout kolem stolu, pokecat a pohrát. Pišta dostal na starost zamluvit místo, ale jak se k našemu překvapení ukázalo, pan hospodský to pojal veřejně, vyvěsil plakáty a bylo po posezení. Nakonec to nebylo nijak strašný ani co do návštěvnosti ani co do kvality produkce, ale takhle zakouřenou místnost už dlouho nepamatujeme (!!!). Brr.
Přijít o hlas nebylo moc velký problém.
I přes tento nemilý zážitek to vypadá, že jsme tam nehráli naposledy, ale příště nejspíš povezeme aparát neb hlasivky máme jen jedny.