Jsou lidičky a spřátelení muzikanti, kterých si vážíme a máme je rádi a konec konců přímo i nepřímo
souvisí s naší existencí. Ne náhodou jsme při desetinách kapely pozvali ty muzikantský a představili
je v bloku "Rachot Banda a přátelé..." Zadařilo se my byli moc rádi.

P.S. Pořadí není abecední ani podle důležitosti, ale jak jsme si vzpomněli...
Jitka Doležilová
Meggy
  Naše Meggy :o) - zpívala s námi od začátku, jezdila na vandry, pak se přesunula do Prahy, vdala, založila rodinu, ale když občas najde chvilku, přijede.
Láďa Crha
Panther
  V podstatě to samé, co Meggy. Má v Praze rodinu, ale jak to jen jde, přijede oprášit kytaru a vyhnat pavouky ze strun. Občas ho povoláváme jako zálohu, když chceme hrát a jaksi nemá kdo :o))
Láďa Hurt   Historicky s námi hrál na vozembouch, ale pak se pro změnu odstěhoval. Stále však jezdí a v posledních letech se stal jakýmsi dvorním kameramanem kapely (nikdo jiný nás netočí) a poctivě zaznamenává nejen notu za notou. Některé vzpomínkové záběry a naše falešné zpěvy stojí za to :o) Dostal za to od nás ocenění...
Arnošt Frauenberg   Osobitý písničkář, nebál se ostudy a nechal se od nás i doprovázet. Autor legendárních hlášek ještě z dob fungování staré hospody na Košově. V Lomnici má velkou základnu fanoušků, což ho přimělo uvažovat, že pokřtí v Lomnici své oficiální CD.
Naše vydavatelství RB Records mu jako dárek vydalo raritní CD s autentickým záznamem jeho prvního veřejného vystoupení na festivalu Lomnická struna 1996
Doliňáci a později Wandraci   Z Mrcova vojančení na Slovensku vzniklo přátelství nejen hudební. Kluci z Bardejova jezdí k nám a my zase na Slovač. Tyto vzájemné výměnné hudební pobyty provázejí velmi často hluboké zážitky z probdělých nocí...
Johny Walker Band   Eva, Tomáš, Kamil (a Tomáš) - parta muzikantů ze Semil, tu se objeví v Lomnici sami nebo s námi, jindy zasejc někdo zajamuje s nimi. Závidíme jim banjo a housle a oni nám...nevíme...jo...že jsme starší a jsme větší držky :o)
Láskovi z Bezděčína   Láskovi z Bezděčína - co k tomu říct...bezva lidičky, legendární dřevěná bouda, kde se odehrál s Doliňáky nejeden náročný večer až do rána, vynikající gulášek, dršťkovka, buchty a jiné pamlsky (ale ta svíčková, ta svíčková), obnovená tradice Bezděčínské pouti, která ale bohužel zase utichá a není v naší moci s tím něco udělat. Škoda. I když - letos (2004) se zase hrálo!
Kvapilovi a Votočkovi
hospodští
  Naši milovaní hospodští ať už z Košova nebo Tuhaně. Pravda je taková, že nebýt Kvapilových, je dost možné, že by naše kapela nikdy nevznikla. No řekněte, který hospodský nechá potulný muzikanty krákat ve svém lokálu do šesti do rána a pak se od nich nechá ve 12h násilně vzbudit (s remcáním, pravda) a udělá jim smažák k obědu ??? Votočkovi nám zase statečně nechávali uzrát za oknem olomócké tvarůžky, které jsme si předem objednali a obalované nechali nosit o půlnoci na stůl. Následný smrad v kuchyni nám vyčítají dodnes. Taky jejich bramborák s uzeným a kysaným zélím je nedostižný !!!